Iceland.

Takže Islaaand (jak jinak, než o 2 měsíce později)! Island byl na mém "top places to visit" listě už sakra dlouho. Možná už od chvíle, kdy jsme si o něm poprvý říkali na hodině zeměpisu tak v 8. třídě. A světe div se, mně se to do mých jednadvaceti let povedlo! A byl ještě krásnější, než v mých představách.

Who am I?

Je 9 večer a já jedu úplně vyčerpaná domů z celodenního natáčení ve Zlíně, mám toho opět na srdci nějak moc a taky mám chuť zase nějakou část toho mého (ne)obyčejného života popsat. 

Isn't it all just too much?

Jsem přesně ten typ člověka, který nad vším hrozně moc přemýšlí. Za poslední přibližně měsíc mi přijde, že jsem toho z okolí strašně moc nasála. Všímám si věcí, kterých jsem si předtím nevšímala a najednou si říkám, co se sakra se všemi stalo? 

Life lesson.

Ahooj! Opět se po delší době ozývám s novým článkem. Jak jste mohli u mě na Instagramu možná vidět, začala jsem pracovat v kavárně Home Kitchen na Andělu. Nikdy by mě nenapadlo, že pár dní strávených obsluhováním lidí mi může dát do života takových životních lekcí. Tak jsem se rozhodla vám sem nějaké napsat.

Follows follow follows.

Během posledních dnů, týdnů, možná i měsíců jsem si více začala všímat nového trendu. Trendu, za kterým jde čím dál tím víc lidí a já se už nestačím divit, co jsou lidi schopni dělat. Tento trend bych nazvala "Honba za co největším číslem sledujících" nebo "Honba za slávou, ikdyž nic nedělám". Jako vážně? Co všechno jsou lidi ochotni udělat pro navýšení nějakých virtuálních obdivovatelů?