Lia Rample: British heart

Ozývám se po opravdu dlouhé době a vlastně ani nemůžu přesně říct proč jsem nepsala.. Tak nějak jsem si více užívala život a na blog nebyl čas a když byl, tak nebyly nápady o čem psát. Za těch 5 měsíců (Upss :D) se mi v životě událo tak strašně moc změn, že by na to bylo potřeba opravdu moc článků, takže se to pokusim všechno zkrátit a dát dohromady.

Psali jste mi abych napsala něco o Kubovi, tak se vám pokusím vypsat jak to vůbec vzniklo :D S Kubou nás seznámila moje spolužačka a to tím, že mě vzala na oslavu lidí z konzervatoře a Kuba tam právě byl, dali jsme se do řeči a potom už to šlo tak postupně, že jsme si začali psát, chodit ven, poznávat se.. Vždyť to znáte. :D No a asi po měsíci a půl po té oslavě bylo prvního května a my šli jako větší skupinka na Majáles, kde jsme se teda "dali dohromady". Teďkon to budou 4 měsíce co jsme spolu a uvidíme jak se to bude vyvíjet dál))

Dále jsem úplně zapomněla na to, že jsem během tohoto období navštívila 3 evropská města - Řím, Paříž a předevčírem jsem se vrátila z Londýna :D, takže jestli chcete, tak se ještě můžu vrátit k těm prvním 2 a přidat nějaké ty fotky.. :)

A teďkon už opravdu k slíbenému tématu - LONDÝN.

26.7. Jsem odletěla na 3 týdny do této evropské metropole se společností EF - Education first. Přes týden jsem chodila do školy, kde probíhala výuka anglického jazyka. Když skončilo vyučování, tak jsme s Bárou a Elizabeth - 2 úžasné osoby, které tam byly celé 3 týdny se mnou, šly na oběd, nakupovat na Oxford street nebo jen tak poznávat Londýn. Ubytovaná jsem byla v hostitelské rodině, byli to černoši a naprosto skvělí lidé. Na rodinu jsem letos měla opravdu štěstí! Co ovšem musím o Londýnu ještě říct je to, že všechno tam je opravdu drahý. Jen doprava na ty 3 týdny stojí pomalu víc než na rok po Praze! Takže peníze jsme tam řešily skoro každý den a mám pocit, že mentálně jsem zestárla tak o 10 let, protože tam prostě neni nikdo za vámi, kdo ten problém vyřeší, všechno je to na vaší hlavu a musíte vyjít s tím co máte. Ty 3 týdny uběhly jako voda a pak už jsem se opravdu těšila domů, takže 16.8. jsme se úplně samy hromadnou dopravou dostaly opět na letiště a něco po 11 v noci jsme přistály, na letišti na mě čekal táta a jako největší překvapení i Kuba a to jsem si uvědomila jak strašně ráda jsem zase doma. :)

Celou dobu jsem tam natáčela, takže očekávejte nějaký ten vlog!))