Mám se ráda.

O víkendu jsem si pročítala/dívala se na různé motivační články, videa a příspěvky a všechny měly společné jedno motto "selflove". Viděla jsem příspěvky, které hlásaly selflove a všichni se mějme rádi takoví jací jsme, dělejme věci pro sebe a buďme se sebou spokojení. Pak jsem viděla články, které byly proti této propagaci a říkají, že to spočívá zase v něčem jiném a takhle pořád dokola. Z toho slova se stal trend, i malý holky, který pomalu ani neví, co to v překladu znamená si píší pod své příspěvky #selflove, protože to někde viděly a myslí si, že se to teď tak má dělat. Mně se z počátku tento nápad líbil, ale postupem času mi přijde, že se z něj stává další komerční, bezvýznamná a nic nepřinášejí věc.

All I want for Christmas is..?

Vánoce. Moje nejoblíbenější období roku. Vždycky jsem byla spíš ten typ, který moc nemusí léto a největší kouzlo vidí ve Vánocích. Přijde mi, že každý rok o Vánocích se mi stalo něco kouzelnýho a naopak každý léto se mi něco pokazilo :D. Tyhle Vánoce budou možná trochu míň pohodový, protože nátlak ze strany školy se stále zvyšuje a mám pocit, že mi to všechno začíná trošku padat na hlavu. Takže to vidím na Vánoce s knížkami k maturitě a vypracováním maturitních témat. Ale rozhodně si to tím nechci zkazit, takže tu mám pro vás takový článek, kde vám řeknu nějaké mé tipy na dárky a jak si ty Vánoce užít bez stresu .

Lush life.

Ahooj! Opět se vám ozývám s novým článkem. Včera večer (neděle) jsem se rozhodla, že si doma udělám takový menší spa s mými novými produkty z Lushe. Ve čtvrtek jsem totiž byla na prohlídce prodejny, kde mi moc milá slečna představila veškeré produkty, které můžu v Lush najít a musím říct, že jsem se toho dozvěděla vážně hodně (přiznávám, že když jsem tam šla, tak jsem v péči o pleť a vlasy byla úplný neznalec) a domů jsem si odnesla 3 produkty, které bych vám ráda představila. 

Simplicity.

Ahooj! Ozývám se klasicky po delší době s novým článkem. Zjistila jsem, že bych asi nemohla být úplně full-time blogerka a to jednoduše proto, že na psaní musím mít vždycky náladu. Zároveň mě to šíleně baví a mám neskutečnou radost, když od vás čtu odezvy, co vám článek přinesl, co se vám líbilo nebo i nelíbilo. Přijde mi, že blogování/vlogování/instagramování/twitterování a všechny tyhle sítě by měly přinášet člověku i něco víc než jen ''Ahoj, ráno jsem vstala, dělala tohle a tohle, pak si dala k jídlu tohle, koupila tohle a šla spát''. Tak jsem se vám rozhodla napsat článek o mém fungování, čím se snažím řídit (jak v módě, tak v životě) a když jsem si v hlavě poskládala myšlenky, tak mi došlo, že celý můj život směřuji v minimalistickém, jednoduchém stylu.

Autumn vibes.

Ahooj! Dneska cestou autem domů jsem na chvíli úplně vypla všechny myšlenky v hlavě a všimla jsem si, že všechny stromy, které jsem míjela se už pomalu začínají barvit do podzimních barev a vyvolalo to ve mně hrozně dobrý pocit, že podzim je konečně tady. Taky jsem si řekla, že bych mohla napsat článek, ke kterému si zapálíte svíčky, uděláte čaj a zabalíte do deky. (hihi, to je povinost!) Podzim je vždycky mým nejlepším obdobím v roce. Zvláštní co? Většina lidí mi říká, jakou mají podzimní depku a jak jim chybí léto a já se mezitím pořád jen usmívám a nechápu, že to někdo může mít jinak. Mooožná to dělá i to, že mám na podzim narozeniny :DD, nicméně jsem to vždycky měla obráceně. Léto - depky, podzim - nejšťastnější Lia v roce.

Follow YOU.

Určitě se vám to v životě stalo už několikrát - musíte se pro něco rozhodnout a bojíte se, že když zvolíte A, B by mohlo být lepší a naopak. Napadne vás naprosto geniální věc a to, zeptat se někoho ve vašem okolí pro co by se rozhodl. Kamarád/kamarádka, přítel/přítelkyně, sestra/bratr, máma/táta nebo kdokoliv jiný na světě. Je jedno jestli se jedná o koupi novýho kusu oblečení nebo o důležitou věc ve vašem životě jako je třeba změna bydliště. Ta touha po tom, aby to někdo rozhodl za vás tady bude vždycky. Proč? Protože v ten moment získáte jistotu, že kdyby to rozhodnutí nebylo dobré, tak aspoň si můžete říct, že to vlastně nebylo z vaší hlavy a navíc dostanete pocit, že na to nejste sami a máte ''hlavu navíc''.

Brunch in the garden.

Poprvé od začátku léta jsem měla možnost se vyspat vysloveně do růžova a udělat si moji nejmilovanější snídani - banánové lívance s malinovo-banánovo-acidofilní polevou a chia semínky. Také jsem si poprvé po dlouhé době v kuchyni tancovala a zpívala a cítila se překvapivě hrozně dobře, což vzhledem k tomu, že ještě včera jsem měla svoje úzkostné záchvaty, bylo vážně osvobozující. A také jsem asi po 2 měsících měla zase náladu psát. Ani nevím o čem, ale bylo to zpátky ve mně a já myslím, že to je dobrý znamení.

Too young for this shit.

Občas když se bavím s kamarádkou, tak mi vnukne nějakou myšlenku, o které začnu více uvažovat. Takhle jsem byla o víkendu na Ynspirology a povídala si s Gabčou o vztazích a ona se mě zeptala na strašně důležitou věc "Lio, kdy bys jako chtěla teoreticky mít třeba rodinu a děti?" A já se zamyslela a odpověděla, že až nějak okolo 30, že chci nejdřív cestovat, udělat nějakou kariéru a až budu v tomhle ohledu hotová, tak pak až mít i to. A v ten moment mi to došlo.

That's life, though.

Po 20 dnech od vydání posledního článku jsem se konečně odhodlala něco napsat. Řekla jsem si, že vypsat se mi pomůže si urovnat myšlenky a pokusit se ukázat, že v životě se vám vyskytnou chvíle, které jsou nepříjemné, bolí, naštvou vás do běla, ale nemůžete s nimi nic dělat. Jen stojíte v brnění, se zbraněmi v ruce a jste připraveni bojovat, ale problém je, že s tím bojovat nemůžete, protože tam jste sami a bojujete maximálně sami se sebou, bez žádného výsledku. 

My point of view on.. #2

Ahooj! Tak se stalo přesně to, čeho jsem se bála - času jsem tenhle týden měla ještě míň než jsem myslela, že mít budu. V úterý 2 hodiny doučování matiky na středeční test, příchod domů, psaní seminárky + opakování toho, co jsem se doučila. Navíc se mě zase chytla má milovaná úzkost a tak jsem od pondělí do středy téměř nespala a snažila se s tím nějak přežít. Ve středu jsem odpoledne byla po delší době ve fitku a musím říct, že mi to pomohlo jak nikdy. Strašně mě to jakoby nakoplo a uvědomila jsem si, že se jako vážně nemůžu takhle chudinkovat a od tý doby je mi tak nějak líp. 

1/5/2017

Ahooj! Nejprve se chci omluvit za to, že nejsem v poslední době moc aktivní, ale přijde mi, že každý rok ke konci školního roku je toho prostě hodně. A to nemluvím jen o škole, kde se na poslední chvíli snažím vylepšit známky (ikdyž si pokaždý říkám, že tento rok je budu mít dobrý hned od začátku.. Haha), ale o všech akcích mimo. Už teď mám naplánovaný snad každý víkend až do prázdnin vším možným. Taky to tak máte? Třeba tenhle víkend jsem od pátku do neděle byla s Martinem na svatbě jeho sestřenice (pátek svatba, sobota ''dopitná''), v neděli čarodějnice zase s mojí famílií a najednou tu je pondělí a já si říkám jak to chci všechno stihnout? Ale ikdyž mám hlavu plnou věcí, které musím udělat, jsem jela dneska do Prahy, abych také poprvý v životě šla se svojí polovičkou na Petřín na prvního Máje.

Top 10 places I've visited so far.

Cestování je něco, co mě vždycky naplňovalo. Poznávat novou zemi, kulturu, lidi.. Vůbec si to neuvědomuju, ale za svůj život jsem navštívila už celkem dost zemí a měst. Pořád se mi to zdá málo a představovala bych si cestovat pořád víc a víc. Vybrala jsem 10 nejkrásnějších a pro mě z nějakého důvodu nejzajímavějších měst/míst, které jsem už stihla vidět. A jak jsem tenhle seznam vybírala, dala jsem si rovnou takový cíl, že do pětadvaceti chci navštívit alespoň dalších 10 států.

The power of YOU.

Ahooj! Dneska jsem chytla strašně moc uvažovací náladu a uvědomila jsem si, jaký mám už několik let problém s tím být delší dobu sama. Nemyslím jako nebýt ve vztahu, ale prostě s nikým nebýt v kontaktu, být mimo společnost a hlavně cítit se sama. Dost často mi přijde, že jsem úplně sama, ikdyž mám skvělýho přítele, kamarády i rodinu. Jsem zkrátka závislá na lidech a říkám si ''není to zbytečný?''

Flower obsession.

Ahooj! V neděli a pondělí to už vypadalo, že přišlo jaro a jen tak neodejde, ale najednou tu je úterý, je mi zima i ve svetru a křiváku a jen čekám, kdy ještě zmoknu.. S hezkým počasím tak nějak odešla i moje dobrá nálada a myslím si, že tento týden nebude tak super, jako mi přišel ten minulý, ale třeba se to ještě zlepší. :)

7.4.-9.4.

Ahooj, máme tu další konec týdne a můj víkend byl opravdu nabitý, že jsem se vlastně až teď zastavila a mám čas i napsat o tom všem, co jsem podnikla. V pátek jsme slavili Martinovy narozeniny, které jsem celé organizovala já, takže jsem byla nervózní, aby to všechno vyšlo tak, jak jsem si naplánovala. V sobotu jsme výletovali na vyhlídku Máj, kam jsem dořídila sama autem, což byl můj největší úspěch a dneska jsem jela do Prahy, abych se po dlouhé době viděla s Ditulínou a skončila jsem u Martina, kde u jednoho stolu píšu já článek a dělám si věci do školy a Martin s Eliškou stříhají Minutu módy a vypadá to tady jak u nějakých ajťáků.

Furry.

Tento týden se nám lehce ochladilo a ikdyž už mi zima vadila, tak jsem za to byla vlastně ráda, protože jsem mohla ještě vytáhnout můj oblíbený tmavě modrý kožich, ve kterém si přijdu jak polární medvěd. (nebo jak to nazval Martin - že vypadám jak jeho zlatokopka..:))))) 

My point of view on.. #1

Včera jsem dávala na instastories, že připravuji nový typ článků, ke kterému bych potřebovala vědět, na co byste rádi slyšeli můj názor, moje zkušenosti nebo nějaké tipy.. Ozvalo se vás celkem dost a vybrala jsem ta témata, která mě nejvíce zaujala a ke kterým mám co říct a dá se o tom dobře mluvit. Ráda bych v tomto typu pokračovala, tak jestli máte nějaké téma, o kterém byste si rádi přečetli, tak mi určitě pište do komentářů, na instagram nebo klidně i na facebook.

Brno&Wattboards.

Krásnou neděli vám přeji! Celý víkend jsem byla pryč z domova i Prahy, protože jsem si udělala výlet do Brna a bylo to tak super, že klasická nedělní depka je snad ještě horší.. Naštěstí na zítřek toho nemám do školy tak moc, tak to dneska vidím tak, že dopíšu článek, pustím si film a půjdu to zaspat.

Spring is in the air.

Máme za sebou další a poslední víkend března a už se konečně začíná projevovat blížící se jaro a to byl taky důvod proč jsem v neděli ráno vstala a místo plánovaného učení napsala Martinovi, že se takhle stejně nic nenaučím a že se chci jít někam procházet a on přihodil, že by mi mohl rovnou vyfotit outfit na blog (no nemilujte ho<3). Tak jsem dopoledne jenom trochu poklidila, přepsala si pár stránek o hormonech na biologii a pak jela do Prahy. 

How to: Build self-confidence

Ahooj, nejdříve bych vám chtěla poděkovat za vaše reakce na můj poslední článek o lásce a vztazích, které mě moc potěšily a daly takovou motivaci psát dál články, které vám můžou něco předat. V tomhle článku bych se chtěla zaměřit spíše na takovou holčičí problematiku a to sebevědomí a sebedůvěra. Pár holčin mi už napsalo, že by je zajímalo, jak to mám se sebevědomím třeba já a jestli mám nějaké tipy, které bych mohla předat dál. Poslední měsíc se na svém sebevědomí snažím pracovat a myslím, že docela úspěšně, tak vám prozradím, co nejvíce pomohlo mně.

Love&Relationships

Vztahy jsou něco, co nás od určitého věku bude provázet až do konce života. Začne to tím, když si poprvý uvědomíte, že se vám líbí ten chlapeček/holčička ve třídě a budete se tomu všemožně bránit, protože s ''tím druhým'' se přeci nebavíme. Pak to přejde do fáze, kde už se tomu nebráníme a přichází první chození za ruce, první pusy a první malinkatý náznak lásky. Postupem času to už jen přibírá na důležitosti. Z ''chození za ruce'' se stanou ''vztahy'' a ze vztahů jakési partnerství až po manželství. 

Mně je 18 let, když nebudu počítat nějaký rádoby vztahy na základní škole, tak jsem opravdový vztahy měla dva, přičemž v jednom jsem nyní. Rozhodně nejsem žádný vztahový poradce nebo někdo, kdo by o tom mohl napsat román, ale přemýšlela jsem nad tím a možná mám pár věcí, o které bych se s vámi na toto téma chtěla podělit.

My kind of breakfast.

Snídaně jsem jako malá nepovažovala za něco důležitého, neměla jsem po ránu na jídlo chuť a proto jsem téměř nesnídala. Čím jsem starší, tak tím radši snídaně mám.. Když nad tím tak přemýšlím, tak je to moje nejoblíbenější jídlo dne. Myslím teda zejména ty o víkendech/prázdninách, prostě když nikam nespěcháte a máte čas si všechno připravit, pustit si k tomu nějaký fajn seriál/film a ''snídat'' třeba i přes hodinu. Přes týden jsem samozřejmě ráda, když si stihnu po ránu dát jogurt nebo něco, co jsem si připravila den předtím (chia puding je na tohle perfektní!), nějaké ovoce nebo jen třeba žitný chleba se šunkou. Ale o víkendu (nebo teď jak jsem nemocná) si dělám ovesný kaše, banánový lívance, vajíčka a to všechno na tisíc způsobů, tak jsem vám nějaký vybrala a nafotila abyste měli pro inspiraci.

Top 10 spots in Prague.

Miluju kavárny. Dalo by se říct, že jsem takový kavárenský povaleč. Ráda objevuji i nová místa a už jsem jich navštívila celkem dost, tak mě napadlo, že bych o tom mohla napsat článek, protože sama si takovýhle články ráda čtu a pak na ta místa chodím.
Jinak menší update: Dneska jsem dostala antibiotika, takže celý týden budu jenom ležet a umírat, tím pádem bych mohla mít víc času na napsání nějakých článků, tak snad budu mít i nápady.

Happiness overload.

Krásnou sobotu vám přeju! Dnešní článek bude po delší době hlavně o outfitu, který mi nafotila Veronika Kramlová, když jsme spolu byly fotit pro jednu kampaň (určitě se koukněte na její instagram, má krásný fotky!) a ten den mi přišlo, že se opravdu blíží jaro a všechno bude už jen dobrý. A taky mi to tak i přijde, že poslední tak 2 měsíce se mám vážně krásně, až mě to samotnou děsí, protože po takhle úžasným období přeci musí přijít zas špatný.. Nebo ne?

How to: find yourself.

Dneska jsem si vzala do školy notebook, protože mi bylo jasný, že bych se tu jinak unudila k smrti a říkala jsem si, že bych rovnou mohla využít čas a napsat nějaký povídací článek. Přemýšlela jsem o čem tak psát a pak mě napadlo, že bych vám mohla říct pár slov k tomu, jak se mi podařilo najít sebe samu, protože během minulého roku jsem svojí osobnost ztratila a až teď mám pocit, že se vracím do starých kolejí a cítím, že Lia jako Lia je zpátky.

Italské prázdniny.

Ahoj! Zjistila jsem, že v neděli se mi články píšou nejlíp z celého týdne (znáte to, všechno je zajimavější než řešit, co všechno jste přes víkend měli udělat) a tak jsem se rozhodla napsat článek o úžasném 4-denním výletu do Itálie, konkrétně do Říma a Milána. 

The life of L.

Ahoj! Samotnou mě udivuje, že píšu během 3 dní už 2. článek, ale asi jsem chytla nějakou psací náladu a obecně jsem si řekla, že se s blogováním chci posunout trochu dál, takže si budu zakládat svou vlastní doménu a už nebudu tady pod blogspotem (lol, sama bych to fakt nedala, ale mám úžasnýho kluka, který mi s tím prý pomůže). Dnešní článek bude takový povídací, protože se toho teď děje a dělo celkem dost.

Jak si zorganizovat čas.

Buongiorno! Čím dál častěji vidím, že lidi v mém okolí nemají vůbec čas a dost s tím zápasí. Já sama byla celý leden úplně v háji a vůbec jsem nevěděla kam dřív skočit. Konec pololetí ve škole, začala jsem chodit do fitka, musela jsem hodně pomáhat doma, vznikal mi nový vztah, pak jsem chtěla mít čas i na svoje kamarády a těch 24 hodin bylo prostě nějak málo, ale jeden večer jsem si sedla a řekla si, že to takhle dál nejde a musím si to celý nějak líp zorganizovat. Máme za sebou další měsíc a musím říct, že tyhle ''věci'' mi hodně pomohly a jsem i taková vyrovnanější, tak snad vám taky usnadní život:)