Ahooj, nejdříve bych vám chtěla poděkovat za vaše reakce na můj poslední článek o lásce a vztazích, které mě moc potěšily a daly takovou motivaci psát dál články, které vám můžou něco předat. V tomhle článku bych se chtěla zaměřit spíše na takovou holčičí problematiku a to sebevědomí a sebedůvěra. Pár holčin mi už napsalo, že by je zajímalo, jak to mám se sebevědomím třeba já a jestli mám nějaké tipy, které bych mohla předat dál. Poslední měsíc se na svém sebevědomí snažím pracovat a myslím, že docela úspěšně, tak vám prozradím, co nejvíce pomohlo mně.
Je zvláštní, že na sebevědomí se dost často pohlíží jako na něco špatnýho a co by se mělo skrývat. Problém je, že si lidé pletou dva pojmy - namyšlenost a sebevědomí. Namyšlenost je, když dáváte světu až příliš najevo, co všechno ''máte'', ikdyž paradoxem je, že dost často to dělají ti, kteří k tomu nemají sebemenší důvod. Sebevědomí je hlavně o vašem nitru. Je to vnitřní pocit, který ani nikdo nemusí vidět, ale vy se cítíte dobře ve vlastním těle. Já ho nikdy neměla nějak vysoké. Vždycky jsem na sobě hledala sebemenší chyby. Nemám hustý, pevný vlasy, jedno oko mám o něco menší než druhé, nos bych mohla mít menší, nosím už fakt dlouho rovnátka, z kterých mám šílený komplexy a stydím se na veřejnosti smát a taky mám nohy lehce do O. Dlouho jsem se tím trápila, ale postupně jsem došla do bodu, kde jsem si řekla NO A CO? Můžu to nějak ovlivit? Změním tímhle chudinkováním něco? Když kvůli tomu vybrečim litr slz, tak se mi ten nos zmenší? A odpověď je celkem jednoduchá - NE.
Smiřte se sami se sebou. Máte tenhle život, tuhle barvu vlasů, tenhle tvar postavy a řeknu vám jedno, každá jste něčím krásná, jedinečná a hlavně svá. Rozhodně ale nemluvím o tom, že se nemusíte nijak zdokonalovat, například jestli nejste spokojeni se svou postavou, tak jiná cesta, než cvičení a zlepšení stravy, vám jí nedá nebo si můžete jakkoliv změnit účes, styl líčení, oblékání,... Mluvím pouze o tom základu, na který pak můžete stavět. A právě aby to všechno fungovalo, musíte se spokojit se svým základem.
Dalším důležitým krokem je přestat se srovnávat s ostatními. Upřímně, vždycky tady bude někdo, kdo bude mít něco co vy nemáte a přitom byste moc chtěli. Ať už jsou to větší prsa, delší řasy nebo hezčí úsměv. Jenže pak vám uniká všechno to, co oni nemají a vy naopak ano. Sama to znám až příliš dobře. Jsem ten typ člověka, který je schopný strávit hodiny jen projížděním instagramů jiných holek a říkání si, jak bych chtěla mít tohle a tamto, ale pak jsem si uvědomila, že to je strašná blbost. Vždyť to, že ty holky mají ''dokonalý'' snad úplně všechno a mají tisíce lidí, kteří jim tam pořád dokola píšou, jak moc dokonalé jsou, ještě vůbec neznamená, že jsou se svým životem šťastný a spokojený. A já nevím, mně přijde životní štěstí důležitější než to, že mě ''obdivujou'' naprosto cizí lidé. Takže - buďte sami sebou, všichni ostatní už jsou obsazeni..
Pak je důležité kolem sebe mít lidi, kteří vás opravdu berou takoví jací jste, neponižují vás a naopak vás dokážou ocenit, pochválit a říct, že vypadáte skvěle. Je jedno jestli to je rodina, kamarádi nebo váš kluk.
Tím asi mé rady končí, teď už je jen na vás, jestli chcete ten přístup k sobě změnit a začít si trochu věřit a říct si "jo, jsem krásná, jsem v něčem dobrá a jsem na sebe pyšná.". Já doufám, že se vám to povede, protože věřte mi, ten život je pak zas o něco jednodušší. :)
Vaše Lia.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat