Projížděla jsem svůj blog a všimla jsem si, že nemám vůbec žádný článek týkající se mé postavy, jak se stravuji a podobný tématiky. A vzhledem k tomu, že se mě dost často na tyhle věci ptáte, tak jsem se rozhodla napsat článek o tom, jak v tomto ohledu funguju:)
Taaakže, kde začít? :D
Už odmalička jsem byla vždycky strašně hubená, ale jako vážně extrémně. Pamatuju si, že mi i můj dětský doktor vždycky na prohlíce vyhrožoval, že jestli zhubnu ještě 2 kila, tak mě budou muset zavřít do nemocnice na kapačky. Tímto stylem to šlo asi do 15, kdy už mě museli poslat na vyšetření štítné žlázy, jestli je všechno v pořádku. Výsledky ukázaly, že jsem v pořádku, jen mám rychlý metabolismus a mé tělo spaluje prostě rychleji.
- cca 14 let
Vzhledem k tomu, že jsem byla celkově taková opožděnější (prsa mi začala růst až někdy v 15/16 a s tím i třeba boky a zadek), tak po tom 15. roku nastal takový zlom a já začala vypadat tak nějak "normálně" a ne jako dítě, které uteklo z koncentračního tábora. Pořád jsem byla štíhlá, ale v tu chvíli to byl pro mě byl hrozný šok. Když vám celý život někdo říká, že vypadáte jako vyžle, kostřička atd. a najednou přestanou, tak vás to trochu poznamená.
Každopádně jsem žila dál a nic moc jsem s tím nedělala. Až v nějakých 16ti se to "nic nedělání" začalo pořádně odrážet. Nejvíc mě asi zasáhlo, když už mě na to upozornili rodiče a brácha. V ten moment jsem nad tím už začala přemýšlet, ale pořád to nebyl ten impuls se nějak začít hýbat nebo omezit stravu.
V roce 2016 (to mi bylo nějakých 17) se to ovšem úplně zvrtlo. Byla jsem po rozchodu se svým prvním klukem a já jsem začala strašným způsobem přibírat. Já jsem si toho ani moc nevšímala a nikdo kolem mi to neřekl. Ze svých obvyklých 55 kilo jsem najednou byla přes 60 a už to bylo vidět i v obličeji. Zvláštní bylo, že jsem to vážně vůbec neregistrovala a nepřišlo mi to divný. Až někdy na podzim jsem si řekla, že to je jako vážně špatný a tak jsem radikálně omezila přísun cukru (do té doby jsem každý den byla schopná sežrat cukru pomalu po kilech:D).
- léto 2016.. celkem coming out :D
Na začátku roku 2017 jsem začala chodit i do fitka a vážně to hlídat. Naučila jsem se pít jen vodu (to do té doby neexistovalo) i trochu víc řešit, co vlastně jím. Tímto stylem jsem radikálně zhubla. Měla jsem okolo 52 kil.
- obvykle se pohybuju v takových "tvarech"(??:D)
Od té doby si už udržuji váhu kolem těch 55 kilo. Ale chci říct jednu moc důležitou věc. Můžu vážně děkovat mojí mamce za její geny, protože mně vážně stačí na chvilku omezit přísun jídla a hned mám několik kilo dole. Například když 1 den moc nejím, tak hned druhý den mám o kilo, někdy i dvě méně.
- a takhle to vypadá, když jsem třeba nemocná a nemám chuť jíst nebo mi prostě hrábne a nejím jen tak.. (ty džíny, co mám na prostřední fotce, jsem nosila v tom roce, kdy jsem měla přes 60kg a byly mi těsný..)
Nikdy jsem nebyla vyloženě sportovní typ (dobře, spíš jsem nejvíc neschopnej člověk na sporty, kterého můžete najít) a nikdy jsem se nenaučila například počítat kalorie, prostě tomu nerozumim :D. Sem tam si jdu třeba zaběhat nebo si zacvičím, ale tím to končí. Proto také nemám vyloženě vysporotvanou postavu.
Tímto článkem vám chci ukázat, že každé tělo funguje jinak. Každé spaluje jinak a každé reaguje jinak. Je to hlavně v hlavě. Když přestanete válčit se svým tělem a nesnášet ho, tak se hned uvidíte v jiném světle. Nechci tu znovu otevírat téma "sebeláska", ale fakt je ten, že jakým stylem vy vidíte sami sebe, takovým vás uvidí i okolí.
Vždycky, když mi napíšou slečny, že by tak moc chtěly mít postavu jako já, tak se podívám na jejich profil a říkám si "proč?". Ani jednou mi nenapsala žádná holka, která by vyloženě byla oplácaná ani nijak při těle.
Fakt holky, mějte se rády a pokud nejste spokojeny se svou postavou, tak s ní spolupracujte, ale nikdy nejděte proti ní. To přeci nemá smysl.
Doufám, že si z mého příběhu třeba i něco odnesete a já se vám zase brzy ozvu!)
With love,
Lia
Žádné komentáře:
Okomentovat